Patero folkových cest
aneb
Kudykam
Začínáte s hraním, vracíte se k němu po předlouhé době anebo sice hrajete, ale rádi byste pronikli na folkovovou scénu. Hledáte příležitosti. Poslední dobou jste se na mě několikrát obrátili o radu a já slíbila, že se nad tím zkusím zamyslet trochu obecněji. Toto je tedy alespoň základní a určitě dost neúplný seznam cest, na nichž se dají postupně nasbírat zkušenosti a kudy se dá vstoupit do folkové komunity.
Rozdělila jsem cesty na pět hlavních kategorií: soutěže, konkurzy, openmiky, pravidelné pořady a vlastní akce. Každou kategorii trochu blíž představím a uvedu pár příkladů.
Samozřejmě nejsem žádný specialista, takže možná něco vynechám nebo na něco zapomenu. Pokud byste můj výčet rádi doplnili o cokoliv důležitého, budu vděčná (stejně jako ti, kterým má tenhle text sloužit). Některé akce možná časem přestanou být aktuální (zejména openmiky pořád končí a zase začínají), ale i tak snad článek poslouží k základní orientaci.
Omlouvám se za svou lenost vkládat odkazy, ale myslím, že vše najdete pohodlně přes Google či Facebook.
1) Soutěže
Soutěže jsou fajn příležitost, pokud vám nevadí trocha toho adrenalinu. Většinou nepotřebujete mít moc repertoáru, stačí pár písní – ačkoliv je dobré myslet na to, zda byste měli co hrát i v případě výhry, někdy je tou výhrou právě účast na festivalech, natočení CD apod. Neúspěch je sice smutná věc, ale není nic horšího, než když člověk není připraven na úspěch a propásne svou šanci. Příklady v současnosti probíhajících soutěží:
Porta
O Portě toho bylo a ještě bude napsáno mnoho, kupříkladu na serveru ePortýr. Já bych tu jen ráda vypíchla jednu věc, o níž (jak jsem nedávno s překvapením zjistila) mnozí nevědí. Na oblastní Portu se můžete přihlásit kamkoliv, ne pouze do oblasti, kde bydlíte. Porta není praktický lékař (a ani u něj to vlastně už neplatí).
Notování
Ačkoliv se koná v Praze, rozhodně není jen pro Pražáky. Vše podstatné se dočtete na jejich webu.
2) Konkurzy
Některé festivaly sice tvoří line-up hlavního programu z ověřených jmen, ale snaží se rovněž podpořit méně známé hudebníky a hledat nové talenty. A tak vyhlašují konkurz, jehož vítězové získají možnost zahrát si, většinou na vedlejší scéně. Občas rozhoduje pořadatel, jindy hlasuje veřejnost. Podobné konkurzy pořádají například:
Festival Slunovrat
Třebsínské zvonění
Folkaliště
Mohelnický FolkFest
Trampské Pikovice
Svojšický Podzim
Šance muzikus
Okolo Třeboně
Speciálním případem je ostravskou TV Noe obnovená Zahrada písničkářů, jejíž program se s výjimkou vystoupení hosta sestává výhradně z vítězů konkurzu.
3) Openmikové akce
Když u nás openmiky začínaly, chodili na ně zájemci o účinkování „na blind“ a hlásili se o právo zahrát jednu či více písniček až přímo na místě. Postupem času ale většina pořadatelů přešla na hybridní formát, kdy je takto tvořena maximálně vsuvka programu a hlavní část večera odehrají interpreti, kteří jsou předem domluvení – oproti normálním hudebním pořadům se ale mohou většinou hlásit sami.
Název „open mic“ (popř. nějaká jeho variace) už se moc často nepoužívá, takže podle toho tyto pořady raději moc nehledejte. Typické ale je, že pořadatel nějaký čas dopředu píše, většinou na sociální sítě, výzvu, ať se zájemci o hraní v pořadu přihlásí. Zde pár příkladů, ačkoliv výčet ani zdaleka není vyčerpávající:
Pojď dál a zpívej (Mělník)
Kralupský Open mic
Písničkáři v AC (Hradec Králové)
Ohusce (Děčín)
Hudební čtvrtky ve Staré Aréně (Ostrava)
4) Pravidelné pořady
Mezi třetí a čtvrtou kategorií je občas tenká hranice. Některé pravidelné pořady umožňují rovněž účinkujícím hlásit se (i když musí někdy čekat třeba několik měsíců, až na ně dojde řada), ale oproti openmikům, kde se sejdou většinou minimálně 3-4 interpreti, se pravidelné pořady drží spíš 1-2. Pořadatel nečeká, že se budete hlásit, spíš si vybírá sám. To ale neznamená, že to nemůžete zkusit. Pokud to uděláte slušným a nevtíravým způsobem, nemůže se vám stát nic horšího, než že se nestane vůbec nic.
Zde poruším pravidlo a pořady nebudu jmenovat, právě proto, že bych nerada, aby jejich organizátoři byli zavaleni žádostmi o hraní. Uvedu jen pár příkladů folkových FB skupin, které je za tímto účelem šikovné sledovat. Je jich ale násobně víc.
Folková muzika
Klub Country radia
Malé festivaly a kulturní akce
Folkoví písničkáři
Folk a Country – Festivaly a jiné akce
Folk, country, trampské apod.
(stránky místních obcí a kulturních zařízení)
5) Vlastní akce
Folkový rybník není zas tak velký, jak se zdá a spousta věcí funguje na bázi přátelství a vzájemných vazeb. Pokud se chcete stát součástí této komunity, zkuste si někdy uspořádat vlastní koncert, ideálně na místě, kam dokážete přivést alespoň minimum diváků. A rozhodně to nemusí být jen místní kulturní dům nebo kavárna, která po vás bude chtít nájem. Do hry se vracejí i domácí koncerty, zahradní párty a akce na rozličných netradičních místech. Genius loci hraje taky svou roli.
Pozvěte si hosty, kteří vám jsou sympatičtí a rádi byste je poznali blíž. Reciprocita sice rozhodně nebude stoprocentní (podmínky typu „já tě pozval, tak teď zas musíš ty“ si radši odpusťte), ale nějaká téměř jistě bude. Navíc jako pořadatel si budete mít najednou o čem povídat s jinými pořadateli, a to vám opět může pootevřít dveře k dalším příležitostem.
Taky není na škodu se o jednotlivých akcích zmínit na sociálních sítích (pokud možno vypíchnout to hezké), poděkovat pořadatelům a ukázat pár fotografií. Ocení organizátoři i vaši příznivci a ukážete tím dalším potenciálním pořadatelům, že hrajete a jste aktivní.
A to je asi tak vše.
Některé z těchto folkových cest možná vedou k vašemu vysněnému cíli přímo, jiné jsou trochu křivolačejší, ale jak se říká, i cesta může být cíl. Pokud se do toho pustíte, rozhodně se nedá zaručit, že váš hudební projekt vystartuje raketově vzhůru... upřímně, ta šance je u většiny z nás dost mizivá. Ale téměř jistě se můžete těšit na mnoho nových přátel a nezapomenutelné chvíle strávené s hudbou. A k tomu všem držím palce!
(Vytvořeno s přispěním folkové komunity na Facebooku)