top of page

Bio

Stručně:

Saša Niklíčková je písničkářka z Mladoboleslavska. S harmonikou baví publikum „šansony dojemnými k uřehtání“, jejichž námětem jsou bujaré večírky v domově důchodců, nešikovně umístěná tetování a další, humorné i vážnější příběhy.

 

Její tvorba byla na folkové scéně již opakovaně oceněna, v poslední době např. vítězstvím v anketě Folkové ceny 2023 v kategorii Písničkářky či Autorskou Portou 2021.

 

Natočila dvě autorská CD: Kam nepřijde den (Polí5, 2014) a Zmačkaná žena (Galén, 2020). Kromě hudby se věnuje překladu komiksů.

Obšírně aneb Jak Saša našla písničku:

 

V dětství se Saša Niklíčková (rozená Čedíková) učila hrát na klavír a občas chodila do sboru. V patnácti založila se dvěma kamarádkami dívčí kapelu Shades, ale kromě několika písní v zápisníku nedošlo bohužel ani na jediné veřejné vystoupení.

V letech 1995-1996 strávila školní rok na střední škole v americkém státě Washington, kde navštěvovala místní školní pěvecký sbor, což byla pro ni, zejména ve srovnání s tehdejší prací s hlasem v rámci umělecké školy v Čechách, přelomová zkušenost. 

Během studií angličtiny a později ekonomiky v Praze se nadchla pro amatérské divadlo a začala skládat první písničky pro představení. Rovněž se v letech 2005-2007 sama naučila hrát na akordeon (většinou tak, že si pouštěla CD Radůzy a hrála s ním).

V divadle se seznámila s Láďou Niklíčkem a roku 2007 společně vytvořili kabaretní představení Nuselský kabaret Nuzné Nusle, jenž byl sice v rámci pražské divadelní přehlídky z činoherního hlediska zkritizován, ale získal zvláštní ocenění za šansony v něm uvedené a byl vyslán jako inspirativní představení na přehlídku Wolkerův Prostějov.

Na podzim 2008 Saša poprvé vystoupila samostatně s doprovodem akordeonu s autorskou tvorbou (repertoár tvořily částečně písně z divadla) v soutěži Česko hledá písničku, která se konala pražském divadle Semafor. Navzdory minimu zkušeností postoupila s písničkou Pan Šmeral až do finále soutěže, kde získala cenu za přínos českému jazyku.

Léta 2009-2013 strávila především na mateřské dovolené se svými dvěma dětmi, vystupovala spíše příležitostně, většinou s geologem a amatérským hercem Tomášem Vorlem jako duo Panna a Vorel.

Roku 2014 se zúčastnila folkové soutěže Notování, kterou překvapivě vyhrála v hodnocení poroty a v hodnocení diváků skončila jako druhá s rozdílem jediného hlasu. Důležitější však bylo, že účast v soutěži jí doslova otevřela dveře na folkovou scénu. 

V témže roce navázala spolupráci s nezávislým vydavatelstvím Polí5, kde na podzim vyšlo její debutové CD Kam nepřijde den, částečně obsahující vybrané písně z proběhlých divadelních představení.

V dalších letech vystupovala na větších či menších pódiích a podařilo se jí získat další ocenění (více zde). Od roku 2015 je také hrdou členkou Textové dílny Slávka Janouška, s níž roku 2017 natočila vánoční CD Ježíšku, přines! Roku 2020 vyšlo u nakladatelství Galén její druhé album Zmačkaná žena

Příležitostně také spolupracovala s hudebníkem a performerem Alexem Švamberkem, kupříkladu na jeho projektu Zlomený klíč k určování osudů: Život a doba Hildegardy S. nebo Akce K, připravovanými pro Český rozhlas.

Od roku 2021 spolupracuje s Davidem Šelemberkem, Filipem Machačem a dalšími na pořádání koncertního cyklu UnderFolk, v jehož rámci též pomáhá s organizací festivalu Trampuráj.

Jako hostující harmonikářka se objevuje kupříkladu na albech Lea Panka Ševelpuny Český folk, kapely Hazuka Hazuka nebo kapely Zbytečný luxus Forty. Vytvořila dva texty (ve spolupráci s Davidem Šelemberkem a Láďou Niklíčkem) pro album Na vlně kapely Isara.

Rovněž příležitostně doprovází na akordeon svého manžela, písničkáře Láďu Koťátka Niklíčka (o Koťátkovi více zde).

​Kromě hudební tvorby a vystupování se věnuje překladu, v současnosti pracuje zejména pro nakladatelství Comics Centrum. Roku 2019 byla nominována na komiksovou cenu Muriel za překlad komiksové adaptace  P. Craiga Russella operního cyklu Richarda Wagnera Prsten Nibelungův.

bottom of page